Kalendář

Po Út St Čt So Ne
28 29 30 31 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 2
DNES: 155
TÝDEN: 1162
CELKEM: 553353

Návštěvnost od 12.8.2013.

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

INTERIÉRY ZÁMKU DO ROKU 1945

 

 

 

 

 

POKOJE

 

První, velmi krátkou zmínku o vnitřních poměrech zámku uvádí páter Tesař ve své pozůstalosti. Jedná se o zprávu z roku 1638, která pochází z opisu listiny určené biskupství v Olomouci: „Nebo tudy v zámku pustým nic není, jen toliko pokoje a komory otevřeny od koní a jiné nečistoty zanešeny, prázdny, pusty, polámány…“ Z této zmínky, ale také z již uvedeného textu o škodách způsobených třicetiletou válkou je patrné, že celé panství bylo opravdu velmi poškozeno.

 

11. března 1711 byl sepsán inventář pozůstalosti po zemřelém Siegfridovi z Lescourantu, bývalém držiteli léna. V inventáři je vypsán pouze jeho movitý majetek, o zámeckých místnostech se s jedinou výjimkou nezmiňuje. Jedná se o sdělení správce zámku, že: „ve světnici před zelenou komorou se ale nacházely ještě čtyři špatné obrazy – Ecce homo, obraz Panny Marie, podobizny nebožtíka pána a nebožky paní.“

 

Inventář obsahoval spíše staré a nepoužívané věci, protože Siegfrid se na zámku příliš často nezdržoval. Jsou to např. obrazy Panny Marie, sv. Jana Nepomuckého, Bičování Páně aj. Dále některé nepotřebné kusy nábytku (psací a cestovní truhlice, stolek na psaní, nebo lenošky a postele). Také pár kusů zbraní – dvě halapartny, kord a dvě pistole.

 

Pozůstalost po Františkovi Karlovi z Lescourantu (také vypsána Petrem Tesařem), byla sestavena v květnu 1723 a udává zámeckých místností pět. V každé je zachycen movitý majetek zesnulého.

 

V prvním patře je uvedena jediná místnost – hostinský pokoj. Bylo zde vybavení typické pro tento druh místnosti, např. stůl s mramorovou tabulí, malý stoleček, lůžka, španělská stěna a několik obrazů.

 

U ostatních čtyř místností není uvedena jejich poloha. Tzv. ordinární světnice sloužila zřejmě částečně jako pracovna, neboť se zde nacházel jeden menší psací stolek a další vykládaný psací stůl spolu se dvěma hodinama a dvěmi čtverhrannými zrcadly. Také zde ale byly uloženy věci potřebné ke střelbě. Další pokoj je uveden jako „jiná světnice“, která podle soupisu věcí mohla sloužit jako ložnice, protože obsahovala dvě lůžka, dva stoly a několik seslí, přičemž se nezapomnělo ani na zdobné prvky, které tvořilo dvacet kusů osvětlených papírových krajin. Tzv. pohostinská světnice plnila zřejmě odpočinkovou funkci, jak napovídá svým obsahem (lenošky, turecké koberce, loutna aj.) Posledním prostorem je „spárna“, která sloužila k uložení zbraní.

 

Mimo tento výčet jsou v inventáři popsány movité věci bez uvedení jejich umístění v zámku. Je to zejména dvacet kusů stříbrného nádobí, několik dalších obrazů církevního zaměření, krajinomalby, malý oltář a mnoho kusů oblečení, koberců, kožených výrobků, nářadí apod.

 

Mnohem větší vypovídací hodnotu má Tesařův opis pozůstalosti po druhém Františkovi Karlovi z Lescourantu, který zemřel počátkem roku 1744. V inventáři je zmiňováno osm pokojů, kaple, kuchyň, komora a koupelna. Také je zde poprvé uveden sklep.

 

První místnost je nazývána spodní stolovna, nacházela se tedy patrně v přízemí. Vybavená byla nejen nádobím (hlavně sklenice, karafy nebo solničky), ale také jedenácti židlemi, kanapem, dvojdílným stolem lehátkem, obrazem apod. Další místnost, ložnice, se podle inventáře nacházela vedle stolovny. Byl zde nábytek odpovídající její funkci s dalším příslušenstvím např. s ložním prádlem, oblečením a zrcadlem.

 

S velkou pravděpodobností se v přízemí také nacházela kuchyň. Protože byla umístěna v první polovině 20. století v první místnosti severního křídla, v prostorách pohostinství, je možné, že byla na tomto místě již dříve. Kromě běžného kuchyňského náčiní je v inventáři také zmíněn kuchyňský výklenek sloužící hlavně k ukládání masa.

 

Čtvrtá místnost, nazvaná odkládací, neměla početný mobiliář. Byl zde stůl a dvě lavice. Hned vedle ležel důstojnický pokoj se stolem, třemi koženými lehátky, postelí a dlouhou křesadlovou puškou.

 

Poprvé se inventář také zmiňuje o pokoji, ve kterém bydlel kaplan. Stůl, dvě židle, skříňka, postel a kamna svědčí o jednoduchém zařízení.

 

Tzv. předpokoj byl položen do horního patra. Byly v něm pověšeny dva obrazy pana Lescouranta, mědirytina, obraz císaře Leopolda ve zdobeném rámu a portrét Ovidia. Stál zde také šatník. Poloha další místnosti není specifikována, ale lze předpokládat, že se také nacházela v prvním patře. Sloužila patrně jako menší obrazárna, neboť zde bylo šest obrazů s biblickými náměty, (do této kategorie zřejmě spadají i výslovně zmiňované obrazy Petra a Magdalény), malované sklo, obraz koně, Venuše, také čerta s ženou apod. V místnosti se také nacházela dvě lehátka. Vedlejší pokoj je označen jako zeleně lemovaný. Mohl by to být pokoj zmiňovaný již v prvním inventáři po zesnulém Siegfridovi z března 1711.

 

Dámský pokoj byl vybaven stolem, dvěmi skříňkami, lehátkem, nástěnnou tapisérií a několika menšími předměty (např. papírové obrázky). Vedlejší komora obsahovala dva psací stoly, skříň, další kus nábytku sloužící k mytí, čtyři obrazy, lehátko a křeslo. Posledními dvěmi místnostmi byly koupelna a stolovna.

 

Nejúplnější je inventář zámeckého mobiliáře sepsaný v červenci 1771 po prvním majiteli panství z rodu Sobků, Maxi Jindřichovi. Názvy některých pokojů se shodují s inventářem z roku 1744. Je možné, že jejich umístění se po krátké době nezměnilo. Je to především tzv. zelený pokoj, ve kterém byla uvedena postel, šest křesel, jedno odpočívací křeslo, truhla, stůl a dřevěný krucifix. Dále je zde uveden předpokoj se skříní, třemi křesly a nástěnnými hodinami. V jednom rohu budovy vedle předpokoje byla místnost zařízena odpočívacím křeslem, dalšími dvanácti křesly a truhlou. Také stolovna se patrně nezměnila. Podstatně však přibylo jejího vybavení. Nacházel se zde skleněný lustr, dva stoly, dvanáct křesel a kanape, několik truhel a skříněk, koberec a v neposlední řadě také nádobí, jako např. džbán na vodu nebo měděná chladící nádoba. Je zde uveden i dámský pokoj, ve kterém byly dvě postele, dva kruhové stoly, čtyři proutěná křesla, taburet a křeslo. U těchto pokojů lze předpokládat, v porovnání s minulým inventářem, že byly také umístěny v prvním patře.

 

Další místností byl rohový hostinský pokoj s vybavením tomu odpovídajícím: dvě postele stejného typu stejně jako lehátko s oporou na nohy, šest křesel, dva taburety, kanape a dva stoly. Další dva pokoje jsou uvedeny jako „druhý“ a „třetí“, pravděpodobně následovaly za hostinským pokojem. Zařízení druhého pokoje kopírovalo vybavení hostinského pokoje, byla do něj přidána pouze dubová truhla. Stejně byl zařízen také třetí pokoj. Místnost nazvaná kabinet byla zařízena velmi skromně, byl zde pouze jeden stůl a kanape. 

 

Třetí rohový pokoj je umístěn v inventáři „naproti dvoru“. Je možné, že předchozí dva se nacházely v rozích hlavního křídla, zatímco tento třetí byl na konci některého z přilehlých křídel. Bylo zde dvanáct křesel, kanape, dvě odpočívací křesla, dvě hrací skříňky, lakovaný psací stůl, zrcadlo a skleněný lustr. Vedlejší modrý pokoj byl zařízen podobně. Za ním následoval další  kabinet.

 

Další rohový pokoj se nacházel „naproti kůlně“. Dnes se již nedá zjistit, kde kůlna stála, ale pravděpodobně byla tato místnost na konci jednoho křídla.

 

Všechny uvedené místnosti mohly být v prvním patře zámku. Inventář začíná rohovým hostinským pokojem a je pravděpodobné, že zapisovatelé pozůstalosti postupovali po patrech. Po čtvrtém rohovém pokoji naproti kůlně následuje v inventáři nový rohový pokoj, tentokrát v přízemí. I ten byl zařízen podobně se dvěmi pohovkami, odpočívacím křeslem, čtyřmi jinými křesly a dvěmi proutěnými, jedním kanapem a třemi truhlami. Poslední rohový pokoj je umístěn „naproti, vedle schodiště“. Jedná se zřejmě o místnost na konci jižního křídla, vedle kovového schodiště. Následoval malovaný pokoj se šesti křesly a dvěmi stolky, dále pokoj blíže neurčeného pana Franze a ložnice, ve které bylo umístěno šest postelí, dvě proutěná křesla a dva stoly.

 

 

Kromě tohoto výčtu zařízení pokojů, je v inventáři zachycen také ostatní movitý majetek zesnulého pána. Jedná se hlavně o stolovací náčiní a nádobí v kuchyni. Byla to např. cínová polévková mísa, cínové svícny, menší mísy, dále mnoho obyčejného bílého nádobí (servis, mísy s poklopy, šálky, talíře, …). Také několik stříbrných lžic, nožů, svícnů. Zapsány byly i sklenice a různé karafy.

 

V roce 1779 byl sepsán nový inventář zahrnující pouze pět místností, kuchyni a věci zanechané na půdě. V první místnosti byla skříň, stůl, noční stolek a větší množství nádobí (hrnec, polní láhev, pánev, …). Tzv. malý pokoj byl zařízen dvěmi skříněmi, spojenými postelemi, hodinami a různými osobními věcmi. Další místností byl kabinet s pěti skříněmi a několika kusy nádobí. Následoval předpokoj a poslední pokoj. Zmíněná kuchyň obsahovala běžnou výbavu. Z věcí na půdě, které stály zapisovateli za zmínku to byl hlavně mandl, koupací vana, tři truhly a nádoba sloužící k uskladnění krmiva.

 

13. dubna 1805 byl pořízen soupis věcí ze ženského pokoje zámku. Nacházelo se zde několik stříbrných kusů – nádoba označená jako hrnec se zdobenými uchy, cukřenka a kalamář. Dále byla v pokoji sestava nádobí, šálky a k nim náležející konvice, několik dalších  druhů šálků s konvicemi, misky, svícny, cínové talíře, apod. ¨

 

Z pozdější doby se dochovala pouze fotografie zařízení jednoho pokoje zámku. Podle druhu výmalby, jejíž podobné zbytky jsou dodnes patrné v několika místnostech jižního křídla, lze soudit, že byl vyfotografovaný pokoj právě v těchto prostorách.

 

Ve fondu Velkostatek Štáblovice se nachází inventář knih ze zámecké knihovny, sepsaný pravděpodobně na začátku 19. století. Knihovna, sestávající z 22 oddělení, byla umístěna v místnosti nazvané „obrazový sál“. Není uvedeno, ve které části zámecké budovy se nalézal. Byly zde shromážděny knihy z mnoha oblastí lidského života. Převážnou část tvořily knihy německé. Nejvíce byla zastoupena beletrie, poezie a drama (asi 50 svazků), dále historie, životopisy, paměti a korespondence (asi 35 svazků). Knihovna obsahovala také asi 30 náboženských a filozofických spisů, včetně dvou biblí; správa, zákonodárství a hospodářství byly zastoupeny 25 svazky. Dále se zde nacházelo 10 knih přírodovědeckého a technického zaměření. Velmi obsáhlá byla vojenská literatura (přibližně 20 svazků). Výčet uzavírají jazykové učebnice o 12 svazcích a stejný počet různých příruček (rodinný život, zahradnictví, chov koní, atd.). Asi patnáct dalších knih je ve francouzštině, zbytek, přes třicet svazků, je italských a latinských.