Kalendář

Po Út St Čt So Ne
28 29 30 31 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 1
DNES: 155
TÝDEN: 1162
CELKEM: 553353

Návštěvnost od 12.8.2013.

Obsah

ZÁMECKÁ KAPLE

 

Dnes již vůbec není patrné, kde byla kaple v budově umístěna. Byla poškozena válečnými operacemi koncem 2. světové války a přestože se o jejím dalším využití po válce uvažovalo, nikdy nebyla obnovena. Povědomí o její poloze se neudrželo ani mezi obyvatelstvem v obci.

 

Pouze podle ojedinělého svědectví místní pamětnice se údajně nacházela v přízemní rohové místnosti v levé části hlavní budovy – tam, kde na ni navazuje severní křídlo. Přístup do ní byl umožněn po asi třech schodech z vjezdu hlavního křídla, který byl později zazděn. Veškeré úsilí zjistit zasvěcení kaple nevedlo k cíli.

 

První zmínka pochází z inventáře z 29. února 1744 po zemřelém Františku Karlu z Lescourantu, kde je kaple uváděna jako jedna místnost v zámku.

 

„Roku 1793 byly biskupem v kapli povoleny mše: 1793, 6. září obdržel Kajetán svob. p. Sobek, pán na Štáblovicích od olomouckého prvního arcibiskupa Antonína Theodora hraběte Coloreda fakultu, že může býti v oratoři zámku jeho Štáblovském každodenně obětována mše svatá, při níž mohou býti přítomni jen jeho vznešená rodina a její hosté a nejnutnější služebnictvo. Vyminuty jsou svátky : Narození, Vzkříšení Páně, Sv. Ducha a Božího Těla.“

 

Pro celou ves pak bylo nutné sloužit mši v kapli během přestavby štáblovického kostela sv. Vavřince roku 1854: „In der Nebenlage wird einem etc. das Gesuch des Stablowitzer Administrators Anton Michele um Bewilligung des Gottes dienstes während des Baues der Dortigen Kirche in der Schlosskapelle …“ Arcibiskupskou konzistoří byly mše povoleny. 7. června ji děkan Konrad Kirnig sdělil: „da diese Kapelle decent u. zur Erbauung decorirt, auch mit Einschluss des Vorhofes bei geöffneten Thüren dem grösseren Theil des Volkes Gelegenheit biethet – selbst den Priester am Altara zu sehen und somit alle Theile der kl. Messe zu beachten.“ Tento fakt potvrdil také zdejší páter Tesař, který zde působil jako ministrant.

 

Inventář z roku 1744 přepsaný páterem Tesařem a uchovaným v jeho pozůstalosti uvádí následující položky: „V kapli se nacházelo: stříbrný pozlacený kalich a paténa se znakem Grutschreibernu a Lescourantu, futrál na kalich, mešní kniha, bursa, purifikatoř, corporalia, alby, humeralia, cingula, polštář pod mešní knihu, misál, cínové svícny na oltář, džbánečky na květiny, dřevěný kříž, Salvator s dvěma anděly v pozlaceném rámu, tabulky na oltáři, obrazy za modrým sklem, mešní zvoneček, měděný kotlík na svěcenou vodu. Kaple byla vymalována al fresco.“

 

V inventáři není uveden oltář, ale samozřejmě zde byl. Je to patrné ze zmínky o cínových svícnech a tabulkách na oltáři a z výše citovaného povolení arcibiskupské konzistoře z 7. června 1854, kde je oltář vysloveně zmíněn.

 

Výzdoba:

 

Výmalba kaple se do dnešních dnů nedochovala, přesto je patrné, že zde byla, již ze zmíněného inventáře z roku 1744 o typu malby. Malby barokního původu pocházely pravděpodobně z první poloviny 18. století. Ještě před zničením kaple byly vyfotografovány opavským fotografem Rudolfem Chodurou v květnu 1944 a fotografie byly uloženy v Umělecko – historickém oddělení Slezského zemského muzea. Okopírovaná fotografie evangelisty Jana ve fotografickém oddělení SZM je uvedena jako stropní freska, bez určení autora.

 

V oválných rámech se nacházejí evangelisté stojící na oblacích se svými typickými atributy. V jedné ruce mají pero, kterým zapisují svá evangelia. Proto je součástí obrazů Marka, Matouše a Jana kniha. Lukáš v levé ruce drží obraz, zřejmě Panny Marie, kterou snad namaloval jako první. Marek je znázorněn se lvem, jehož podoba svědčí o neznalosti tohoto zvířete barokním malířem. Matouš je zde navštíven andělem, který symbolizuje polidštění člověka. Lukáš má po pravém boku býka (symbol obětní smrti), Jan, zobrazený bezvousý, se dotýká levou rukou orla, představujícího Kristovo nanebevstoupení.

 

Obsah páté fresky je nejasný. Jde zřejmě o navštívení Zachariáše a Alžběty Pannou Marií a Josefem. Obraz je zachycen jako žánrový výjev, osoby se nacházejí v blíže neurčitelné stavbě se zábradlím, malým psíkem a další mladou ženskou postavou nesoucí na hlavě košík, obsahující pravděpodobně dary. Obraz může naznačovat, že Marie i Alžběta jsou těhotné, protože Alžběta ukazuje sobě i Marii na břicho. Podle bible Alžběta t  otiž otěhotněla ve velmi pozdním věku. V případě manželského páru malý pejsek u nohou žen poukazuje na manželskou věrnost.