Kalendář

Po Út St Čt So Ne
28 29 30 31 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 3
DNES: 150
TÝDEN: 1157
CELKEM: 553348

Návštěvnost od 12.8.2013.

Obsah

PRAMENY A LITERATURA

Poznání stavební historie zámku ve Štáblovicích je značně obtížné: Postrádáme plánovou dokumentaci objektu, kterou můžeme dnes považovat - včetně příslušeného aktového materiálu - za nenávratně ztracenou. Nejstarší dochované plány zámku vznikly v roce 1955; ovšem soudě dle jejich charakteru měl jejich autor, architekt Karel Gajovský z Ostravy, k dispozici nějaké starší plány zámecké budovy. Drobný, leč důležitý doplněk představuje schematický půdorys zámku s areálem parku a lihovarem v publikaci věnované zámeckým parkům ve Slezsku (Duda - Krkavec, 1959). Sumárně lze sledovat změny areálu díky indikační skice a z ní odvozených katastrálních map uložených v Zemském archivu v Opavě, vzniklých roku 1836. Na ně navazuje - ovšem jen v rámci celku areálu zámku s parkem - letecké snímky katastru Štáblovic, jež byly pořízeny pro vojenské účely v letech 1937 a 1946.

Ještě užší repertoár poskytuje dobová, skutečně jen sporadicky dochovaná ikonografie. Je to pouze velká veduta Štáblovic z 2. poloviny 18. století, šťastně zachráněná deponováním do Slezského zemského muzea. Její autor, barokní malíř Ignác Günther, zde poměrně věrně zachytil zámek z severního pohledu včetně nejbližšího okolí zastavěného provozními stavbami. Na ní navazují snímky zámku pořízené patrně v době přeřešení zámecké zahrady; tomu by nasvědčoval fakt, že snímky se dochovaly v rodině někdejšího zámeckého zahradníka. Jsou to dva pohledy na zámecké průčelí pořízené v rozmezí přibližně 30 let a pohled na zámek z parku na rubu s datem srpen 1890. K tomu náleží také pohlednice Štáblovic z počátku 20. století s několika záběry dominant obce - kostela, zámku, školy a hostince. Ve 30. letech 20. století nechal pořídit Edmund Wilhelm Braun snímky vybraných kusů mobiliáře zámku a fresek v zámecké kapli (viz kapitola 2.3). Jiný snímek interiéru zámku se sedící ženskou postavou je v majetku fotopracoviště Slezského zemského muzea v Opavě, další dva zachycující vstupní halu (místnost 12) před rokem 1945 jsou v přílohách Häussler - Igálffyho rukopisné práce o Sobcích z Kornic (Häussler - Igálffy, 1925 - 1987).

Přesné časové údaje nelze odvodit ani ze stavby samé, kterou můžeme chápat jako primární pramen: jednoduchost, až primitivnost užitých technik ať co se týče konstrukcí, tak výzdoby, zejména ve starších etapách vývoje, dovoluje jen povšechné časové, resp. stylové zařazení pod pojmy pozdně renesanční, raně a pozdně barokní, klasicistní, případně přibližnou dataci kolem roku 1600, kolem roku 1900, před rokem a po roce 1945, po roce 1968 apod. V tomto směru cenným pramenem bylo přesné zaměření objektu provedené Slezskou projektovou společností, s.r.o. v Opavě (Jarosch, 2001) a zpráva ke stavebně - technickému průzkumu provedenému firmou MARPO, s.r.o. Ostrava (Sležka - Pavlík - Jirsa, 2001). Na stavbě samé není žádná epigrafická nebo heraldická památka s výjimkou erbu Salm - Neuburgů na postamentu sochy sv. Jana Nepomuckého, tvořící integrální součást zámeckého areálu. Pro starší etapy vývoje panského sídla lze počítat pouze s archeologickým průzkumem, který může detailněji objasnit vznik a vývoj tvrze ve Štáblovicích, její polohu, charakter a zejména její stáří.

Dochovaný aktový materiál v Zemském archivu v Opavě spolu s výpisky Antonína Breitenbachera (Breitenbacher, c. d.), Petra Tesaře a Aloise Raidy, který z Tesařových poznámek podal obraz historického vývoje vsi a jejího zámku (Braun, 1926; Tesař, 1924; Raida, c.d. ) spolu s důležitými doplňky k nejstarším dějinám Štáblovic (Prix, c. d.) ukazují, že valná většina dochovaných písemností se vztahuje k právně - historickým reáliím, střídání držitelů lenního statku a jejich sporů se sousedy nebo poddanými, a jen sporadicky - v pozůstalostních spisech - k objektu zámku jako takovému. Popis zámku ze 40. let 19. století, týkající se celého panského majetku, je jen sumární a ze zámeckého inventáře známe pouze inventář zámecké knihovny, zachycený k roku 1809. Pro 50. - 80. léta ovšem disponujeme ročními výkazy stavebního úřadu, které ukazují na rozsah a charakter adaptačních prací na stavbách na velkostatku. Ovšem právě v této periodě - soudě dle záznamů - nedošlo k žádné významnější stavební akci, týkající se objektu samotného zámku.

Proto na hodnotě nabývá komparace štáblovického zámku s podobnými objekty v regionu (Litultovice, Hlavnice, Raduň, Deštné, Slavkov) a se stavbami Sobků z Kornic v Opavě (oba paláce, které rodina v Opavě vlastnila a na nichž se ve 2. polovině 19. a na počátku 20. století podílel opavští stavitelé Franz Hruschka a Alois Geldner). Klíčové pro pochopení stavebních dějin zámku jsou proto momenty jako časté střídání majitelů a spory o dědictví, což obojí implicite rozsáhlejší stavební aktivity znemožňuje, na straně druhé déle trvající majetková držba spojená se společenským vzestupem a rozvinutými kulturními styky, stavební aktivity podmiňující (to se týká stavebních aktivit za Sobků z Kornic počínaje Maxmiliánem v 2. polovině 18. století konče Viktorinem v 1. třetině 20. století). K úvahám o stavebních proměnách zámku nebo alespoň jeho vylepšování odkazují i změny prováděné v parku před 120 - 100 lety nebo údaj o restaurování Güntherovy veduty roku 1898, obojí stojící v souvislosti se zájmem Sobků z Kornic o štáblovický majetek. Podstatným, i když opět jen nepřímým dokladem zainteresování Sobků na Štáblovicích je i skutečnost, že v průběhu 19. století definitivně vystřídali Opavu za Štáblovice a zámek, který bychom doposud mohli chápat jako venkovské sídlo, definitivně nabyl tímto aktem charakteru aristokratické rezidence.

Situace zámku v letech 1945 - 2001 je neméně nejasná než v předchozích obdobích. Chybí plánový materiál objasňující adaptace prováděné v zámecké budově po jejím poškození válkou roku 1945 (jen z tradovaného ústního podání se kupříkladu ví o zničení kaple výbuchem granátu, k čemuž odkazuje přeřešení této prostory a prostory nad ní) a na konci 60. let. Tuto radikální stavební akci, která zámku vtiskla definitivní charakter (přeřešení vstupů ze schodiště 12 do nově zbudovaného sálu na místě místností 28a - 28d, případně zazdění některých dveřních otvorů a probourání jiných v 1. i 2. NP a zejména purizace nádvorní fasády a úprava přízemí jižního křídla pro restauraci s prosklenou verandou a přilehlým parkovištěm), dokládá pouze kritický článek Václava Štěpána (1969) - aktový a plánový materiál k této akci je naproti tomu nezvěstný. Není ani jasné, jakým způsobem obec zámek v uvedeném období využívala ani nejsou jasné úpravy zámku v 80. letech, kdy sloužil Slezskému zemskému muzeu v Opavě - zde se opět jen z tradovaného ústního podání ví o poškození střechy části severního křídla a stropních konstrukcí v 2. NP pádem stromu. Při prohlídce objektu zámku v červnu 2001 bylo nalezeno menší množství písemností MNV Štáblovice z počátku 50. letech 20. století, což nepřímo odpovídá na otázku, proč archiv obce v Státním okresním archivu v Opavě je tak torzovitý a že komunální spisy včetně písemností vztahujících se k využívání zámku obcí vzaly z valné části zasvé.
 

Seznam pramenů

Zemsky archiv Opava, Lenní dvůr Kroměříž, Antonín Breitenbacher, Výpisky k dějinám Štáblovic z Arcibiskupského archivu v Kroměříži. Rukopis, s. d. (tzv. Breitenbacher II. - složka Štáblovice a Mikolajice).

Zemský archiv Opava, Hejtmanský úřad knížectví opavsko - krnovského v Opavě, inv. č. 2201, 2202, 2205.

Zemský archiv Opava, Velkostatek Štáblovice, inv. č. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 257 - 281, 438 - 440.

Zemský archiv Opava, Stabilní katastr slezský, inv. č. 309, karton 67 (indikační skica Štáblovic) a inv. č. 317, karton 183 (vceňovací operát).

Zemský archiv Opava, Sbírka katastrálních map, inv. č. 666, katastrální mapa Štáblovic z roku 1836, sekce o 6 listech.

Zemský archiv Opava, Pozůstalost F. J. Häusslera, inv. č. 200.

Zemský archiv Opava, ZA Opava, Severomoravský krajský národní výbor v Ostravě, sign. 213, karton 97, Zápis na pamětnou a inventář zámku Štáblovice (1945 - 1951).

Zemský archiv Opava, Osobní fond Franz Tiller, sv. III, inv. č. 3, fol. 114 - 116.

Zemský archiv Opava, Osobní fond Petr Tesař, inv. č. 1, 414 – 417.

Státní okresní archiv Opava, Archiv obce Štáblovice, inv. č. 14 - Kronika obce Štáblovice (1929 - 1937).

Státní okresní archiv Opava, Archiv města Opavy, inv. č. 1371, karton 175.

Raida, A.: Dějiny Štáblovic a Mikolajic. Strojopis a rukopis, 100 stran. (po 1952)

Braun, E. W: Dobrozdání k zámku ve Štáblovicích. Opava 1926. Rukopis, 4 listy. Uloženo na uměleckohistorickém pracovišti Slezského zemského muzea v Opavě.

Häussler F. J. - Igalffy von Igály, L.: Das Geschlecht der Sobeck von Kornitz mit besonderer Berücksichtigung der Reichsgrafen von Sobeck und Kornitz Freiherrn von Rauthen - Die Geschichte ihres Hauses. Ergänzt und mit Bildern versehen die am dem Nachlass des + Viktorin Freihher von Sobeck - Skal und Kornitz stammen der am Hietziger Friedhofe ruht, und seiner Gattin Christine Somoff, begraben ebda. Troppau 1925 - Wien 1987. Rukopis, 78 stran. V majetku Ludwiga von Igalffyho - Igályho ve Vídni.

Prix, D: Regesta k dějinám Štáblovic (1312 - 1520). Rukopis, 12 stran. V majetku PhDr. Dalibora Prixe, CSc. v Praze.

Tichá, I.: Zámek ve Štáblovicích. Bakalářská diplomová práce, Opava 2000. Strojopis. Uloženo v Ústřední knihovně Slezské univerzity v Opavě.

Tesař, P.: Zámek ve Štáblovicích. Kroměříž 1924. Rukopis, 6 stran. Uloženo v Slezském zemském muzeu v Opavě.

 

Projektové dokumentace a technické zprávy týkající se objektu

Kozelská – Bencúrová, H. a kol.: Územní plán obce Štáblovice /textová část, návrh/ Ostrava 1998

Daněk, B.: Posudek konstrukcí zámku ve Štáblovicích. Opava 1999, 3 strany rukopisu.

Jarosch, E.: Průvodní a technická zpráva. In : Zaměření stávajícího stavu zámku ve Štáblovicích, zak. č. SPS-581-0. Slezská projektová společnost s r. o.,Opava VIII/2001 /projektová dokumentace stávajícího stavu objektu 1 : 50/

Sležka, R., - Pavlík, T. - Jirsa,V. : Zpráva o provedení stavebně-technického průzkumu. Zámek ve Štáblovicích, I. a II. a III. etapa, zak. č. 1242. MARPO s. r. o., Ostrava-Mariánské Hory VII- IX/2001

Gajovský, K. : Zámek ve Štáblovicích. Adaptace zámku na kulturní středisko.Ostrava 1955 /neúplná projektová dokumentace, starý stav, nový stav, půdorysy a řezy 1 : 50/

Seznam literatury

Josef Bartoš - Jindřich Schulz - Miloš Trapl, Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Olomouc 1995, s. 79.

Dědková, L.: Zámek v Litultovicích - příspěvek k dějinám a stavebnímu vývoji. In: Časopis Slezského zemského muzea, série B, 41, 1992, s. 224 - 233.

Duda, J. - Krkavec, F.: Zelené klenoty. Zámecké parky na Hlučínsku a Opavsku. Ostrava 1959, s. 109 - 112.

Faustin Ens, Das Oppaland oder der Troppauer Kreis III, Wien 1837, s. 165 - 167.

Halamíčková, A. : Chráněné historické parky a zahrady Severomoravského kraje. KSSPPOP Ostrava 1988.

Hieke, K.: Moravské zámecké parky a jejich dřeviny. Praha 1985.

Hosák, L.: Historický místopis Země moravskoslezské. Praha - Brno 1933, s. 726 a 996, heslo arcibiskupská léna Štáblovice a Uhlířov.

Häussler, F. J.: Ahnentafeln und Stammbäume. Troppau 1929.

Igalffy - Igály, L.: Die Entstehung der schlesischen Kornitz - Familien und Beiträgen dur genealogie der Sobeck, Bielik, Rogowsky und Dobowsky von Kornitz. In: Adler. Zeitschrift für Genealogie und Heraldik XVII, 1953, s. 41 - 56, 89 - 147.

Igalffy - Igály, L.: Nová silesiaca v Rakouské národní knihovně ve Vídni. In: Archivní časopis 39, 1989, s. 106.

Kadich, H. - Blažek, C.: Der mährische Adel. Nürnberg 1899.

Kouřilová, D. : Výsledky hloubkově-sondážního průzkumu fasád kostela sv. Ducha v Opavě. In : Výroční zprava 1998. Památkový ústav v Ostravě 1998.

Kříž, Z.: Významné parky Severomoravského kraje. Ostrava 1971.

Martinek, B.: Uhlířov. Z historie obce. Uhlířov 2000, s. 12 - 25.

Mludek, I.: Štáblovický zámek chátrá vinou olomouckého podnikatele. In: Region 7. 5. 1996, s. 1.

Mludek, I.: Devastace za deset tisíc korun. In: Region 7. 5. 1996.

Mludek, I.: Právu bylo učiněno zadost. In: Region 2. 9. 1994.

Myška, M.: Opava v době založení muzea. Katalog výstavy Slezského zemského muzea v Opavě. Opava 1989.

Myška, M.: Opava roku 1785 v cestovních zápiscích Jana Nepomuka Mitrovského. In: Vlastivědné listy 18, 1992, č. 2, s. 26 - 28.

Nováková, M.: Kulturní památky opavského venkova. In: Opavsko 8, Opava 1963, s. 95.

Opavský, A.K: Památka na Švédy ve Slezsku. In: Nové slovo 22. 4. 1947.

Orlík, J.: Počátky Gymnazijního muzea v Opavě. In: 150 let Slezského muzea, Ostrava 1964, s. 33.

Ottův slovník naučný 23, Praha 1905, s. 556 - 558, heslo Sobkové z Kornic.

Pilnáček, J.: Staromoravští rodové. Brno 1996.

Rieger F. L. - Malý, J.: Slovník naučný 8. Praha 1870, s. 735 - 737, heslo Sobkové z Kornic.

Seznam památek a krás, chráněných podle zákonů o pozemkové reformě. Zámek s parkem ve Štáblovicích a přilehlý Strážský les. In: Pozemková reforma 18, 1937, položka 15.

Schematismus für das Markgrafthum Mähren und Herzogthum Schlesien auf das Jahr 1808. Brünn, s.d., s. 219.

Schenková, M.: Několik neznámých slezských a moravských vedut z 18. století. In: Vlastivědné listy 17, 1991, č. 1, s. 15)

Schenková, M.: Rudolf Templer. In: Biografický slovník Slezska a severní Moravy 5, Ostrava 1996, s. 120.

Spurný, F. (ed.): Hrady zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II. - Severní Morava. Praha 1983, s. 234, heslo Štáblovice.

Šopák, P.: Opavská architektura let 1800 - 1950. Opava 2000, č. kat. 1, Sobkův palác v Opavě.

Šopák, P.: Podaří se zachránit zámek ve Štáblovicích ? In: Region 14. 5. 1996, s. 14.

Štěpán, V.: Neodborné památkové opravy na pokračování. In: Naše Opavsko 18. 4. 1969.

Turek, A. (ed.): Místopisný rejstřík obcí Severomoravského kraje. II. Opava 1974, s. 771.

Wolný, G.: Kirchliche Topographie von Mähren. I/IV. Brünn 1862, s. 236 - 237.

Wurzbach, C. : Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich 35, Wien 1877, s. 221 - 224, heslo Sobek.
Zapletal, E.: Das Geschlecht der Freiherrn Sobek - Skal von Kornitz. In: Troppauer Heimatchronik. Bamberk, březen 1975, s. 50 - 51.