Kalendář

Po Út St Čt So Ne
28 29 30 31 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 1
DNES: 155
TÝDEN: 1162
CELKEM: 553353

Návštěvnost od 12.8.2013.

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

VÝVOJ DISPOZICE OBJEKTU

 

Středověká tvrz

 

Představa o středověké tvrzi na místě střední části jižního křídla štáblovického zámku se pohybuje prozatím v úrovni hypotézy, dispozice středověkého, pravděpodobně ryze utilitárního, kamenného objektu není půdorysně identifikována, z nálezů - srovnávacích příkladů a skromných zmínek v písemných pramenech – nelze nic určitějšího tvrdit.

 

 

Renesanční zámek

 

Typologicky jednoznačný rozvrh obsahovala poměrně zachovalá archaická šířková dispozice štáblovické zámecké budovy vyznačující se přehledností, funkčností a logikou. Dispozičním a komunikačním ohniskem byl mázhaus – průchozí síň, ústřední prostor propojující místnosti v přízemí, podzemí a patře. Tento prostorový útvar, kombinace průjezdu a vstupní síně, se objevil již ve středověku v měšťanských domech často v podobě hloubkové dispozice; v dolním mázhausu se provozoval obchod a řemeslo. Pozoruhodným fenoménem byl přenos této oblíbené typologické jednotky na venkovské patrové stavby světského charakteru, neboť nebyla omezena úzkou gotickou parcelou.

 

Klenutý suterén – 1.PP renesanční budovy představoval několik sklepních místností, které jsou bezpečně doloženy v severní a jižní příčné sekci. Severně se nalézají dva původní sklepní prostory přístupné schodištěm z mázhausu. Jižní suterén byl druhotně zasypán. S obranným systémem souvisela i podzemní stavba ve východním předpolí vně zámku, obsahující poměrně rozlehlý klenutý sklepní prostor. Účel sklepení nebyl zcela objasněn.

 

Architektonicky orámovaný hlavní vstup ve východním průčelí ústil do dolního klenutého mázhausu v přízemí – 1. NP zámku, vpravo vstupu se vcházelo do rovněž klenutých prostor severní sekce, sloužících snad jako veřejné místnosti správy statku – v severovýchodním nároží kaple, v severozápadním správní agenda. Vlevo od vstupu byla situována rozlehlá plochostropá místnost sloužící snad jako shromažďovací prostor pro čeleď, později rozdělen. Tato místnost byla průchozí do jakési reprezentativně klenuté „auly“ v jižní příčné sekci, snad panské jídelny či jednací místnosti. Zadní část přízemního mázhausu obsahovala vchod do podzemí a dvorní východ; zachovaly se blokovité armatury většího vstupního otvoru. Je pravděpodobné, že tato část byla ve vývoji stavby radikálněji přestavěna v rámci barokních úprav schodiště.

 

Otázkou zůstalo umístění černé kuchyně, obvykle těsné neosvětlené místnosti s otevřeným ohništěm přímo pod širokým komínem, v renesanční dispozici štáblovického zámku – pokud v kamenné části skutečně byla. Nálezy ohořelého zdiva a velkého množství sazí bylo zaznamenáno v severozápadním nároží plochostropé místnosti při původní zadní obvodové velmi masivní stěně. Na přítomnost většího komínového tělesa v tomto místě vně mázhausu navádějí analogické dochované dispozice (Jaškovská krčma na Těšínsku). Místo však již bylo tolikrát stavebně přeřešeno, že není možné tuto domněnku potvrdit. K situování kuchyně v jihozápadním nároží plochostropé místnosti dočasně navozoval i pozoruhodný prvek sdružených výklenků vytvarovaných cihelnou vyzdívkou.

 

Příčnými nosnými zdmi bylo ve čtvrté sekci definováno patro – 2. NP renesanční budovy. Páteří dispozice byl horní mázhaus, z něhož byly přístupné plochostropé obytné světnice a komory panstva, uprostřed se pravděpodobně nacházel další společenská místnost. Z horního mázhausu byl přístupný půdní prostor.

 

 

 Raně barokní zámek

 

Potřeba většího uživatelského a obytného komfortu vyžadovala rozšíření renesanční dispozice přiřazením krátkých patrových bočních křídel v západním směru. Logika starší dispozice se však podstatně nezměnila. V přízemí – 1. NP severního křídla vznikl rozlehlý klenutý prostor, snad barokní kuchyně, která byla podsklepena. Jižní křídlo bylo doplněno plochostropou místností. Situace zde byla komplikovanější, neboť se tady obtížněji navazovalo na starší středověké zdivo a bylo třeba upravit původní okenní otvor na vchod do nově vystavěné části. V přízemí byla údajně provozována úřadovna – ordinární místnost, ovšem která z místností sloužila tomuto účelu, není známo. Patro – 2. NP se rozšířilo o dvě obytné světnice, snad se jednalo o pohostinské světnice se selskými kusy holandskými, o kterých se zmiňuje dobový inventář. Dostatečně reprezentativní interiér doplňovaly již malované stropy.

 

 

Barokní zámek

 

Dochované dispoziční schéma zámku bylo definováno až v pozdně barokní etapě. Přístavbou křídel došlo k rozšíření půdorysné plochy nadzemních podlaží o 2 + 2 prostory v obou bočních křídlech. Do jižního křídla bylo situováno boční šnekové schodiště z přízemí do patra. V přízemí – 1. NP nastala velkorysá přestavba dolního mázhausu, který byl rozšířen o část přilehlé plochostropé místnosti. Předělením této místnosti a probouráním jižní stěny mázhausu se vytvořil průjezd, v čelním průčelí byl prolomen nový rozměrný otvor. Takto se fixovala nová kompoziční osa dispozice posunutá nyní jižněji. S touto úpravou souvisela adaptace hlavního schodiště zpřístupňující horní mázhaus v patře – 2. NP. Patro, piano nobile, charakterizovala skladba místností v emfiládě, jižní křídlo bylo již koncipováno jako soukromé obytné apartmá.

 

Nezbytným zřízením ochozu došlo k dokonalému provoznímu propojení v obou podlažích, možnosti obsluhy kachlových kamen v zámeckých pokojích, v obou závěrech chodeb byly pravděpodobně situovány toalety.

 

Dobový výkaz majetku uvádí řadu světnic, mezi kterými nechybí dokonce rohová jídelna, dámská světnice, malovaná světnice, zelená světnice v rohu a modrá světnice vedle rohové. Je-li uvedená zelená světnice obdobou starobylých „zelených světnic“ vyskytujících se v panských sídlech (zámek Žirovnice, Jindřichův Hradec, hrad Blatná) a patricijských domech (Staroměstská radnice), zůstává otázkou a námětem restaurátorského průzkumu. Malovaný interiér s obrazy lovu, dekorací představující loubí, rozviliny, ptáky, byl typický pro středoevropskou oblast již od středověku, ovšem nález takovéto výmalby ve Štáblovicích je velmi málo pravděpodobný.

 

 

Historizující vila

 

Zvelebovací úsilí historismu neuskutečnilo již žádnou podstatnou dispoziční přestavbu. Respektovalo barokní rozvrh a soustředilo se na modernizaci a úpravu obytného komfortu jednotlivých místností zejména v jižním křídle. Průjezd byl adaptován v obytnou halu s krbem a výhledy do parku.

 

Patro východního čelního křídla bylo rovněž reprezentativně vypraveno novými elegantními interiérovými prvky prosklenými dveřmi, deštěním atd. V partii hlavního schodiště byl uslepen vstup do horního mázhausu „malou arkádou“ a procházelo se ochozem, rovněž vstup do podkroví byl zorientován do chodby. Původně jej zpřístupňovalo schodišťové rameno také z mázhausu ve 2. NP. Pravděpodobně v této době byla také zřízena podkrovní místnost se samostatným přístupem vestavěným schodištěm v západní stěně čelního křídla.

 

 

Současný zámek

 

Novodobý zásah dokonale rozrušil koncept piano nobile v patře vybouráním příčných stěn dělících dispozici ve čtyři příčné trakty. Odstraněn byl ústřední prostor horního mázhausu i sled zámeckých pokojů. Emfiláda se tedy uchovala pouze v bočních křídlech. Vznikl rozlehlý prostor kulturního sálu. V části kulturního sálu bylo postaveno pódium a zbytky archaické stěny byly upraveny v portál. Razantní zásah – stvoření tohoto velkoprostoru uvnitř nejstarší a nejhodnotnější části stavby, působil až fantaskně.

 

Další pokusy naroubovat některé funkční celky na barokní zámeckou dispozici – hostinec s prosklenou přístavbou v přízemí severního křídla, moštárna, úřadovny, byty, klubovna a další diletantské adaptace místností příčkami nebyly hodny podrobnějšího popisu, protože měly dočasný a vždy negativní dopad.