Rod Lescourant de la Rochelle, uváděn také jako Lescurault, pocházel z Lotrinska. Jan lescourant, jenž v roce 1654 získal štáblovické léno, byl velitelem olomoucké pevnosti a majorem pěšího pluku des Souches. Po třicetileté válce nechal Jan opravit poničenou štáblovickou tvrz a pokusil se léno hospodářsky pozvednout. Po otcově smrti se štáblovického léna ujal Sigfried Jan Lescourant, který byl v roce 1696 povýšen do stavu svobodných pánů, dále v roce 1711 Karel Ferdinand Lescourant a od roku 1726 přísedící lenního soudu olomouckého biskupství Karel František Lescourant. Zřejmě za jeho držby bylo štáblovické sídlo rozšířeno o dvě krátká boční křídla směrem k západu. Jeho smrtí v roce 1744 připadlo uvolněné štáblovické léno zpět na olomouckého biskupa.