Páni ze Samogy, někdy uváděni také jako Samoghyi, byli uherského původu. Martin Samogy byl v době třicetileté války stoupencem Habsburků, císařský rada a mundšenk a také rada španělského krále. Štáblovické léno mu bylo jako k olomouckému biskupovi loajálnímu šlechtici uděleno v roce 1629. Po jeho smrti se o štáblovické léno ucházela jeho vdova Barbora Samogy; převzala ho v roce 1639, ale stejně jako její muž se ani ona na Štáblovicích příliš nezdržovala, žila v katolické části Nizozemí, a později se pokoušela Štáblovice prodat. Ještě před prodejem ale v roce 1649 zemřela. Potomci rodu později žili v Prusku.