Kdo byl prvním držitelem štáblovického léna z tohoto rodu, není známo. Prameny nechaly z této doby vystoupit na světlo až jméno leníka Mikuláše ze Štáblovic, uvedeného jako svědka na listině z roku 1312. Mezi léty 1317-1320 se v pramenech objevuje opět jméno Mikuláše ze Štáblovic a dále i jeho bratra Bruna ze Štáblovic, v roce 1360 je připomínán Ondřej ze Štáblovic, a v 60. a 70. letech 14. století pak další leníci – Hanušek, Niklin, Mikuláš, Zbyněk a Drslav. Na přelomu 80. a 90. let je uváděn Otto Stoš ze Štáblovic, na počátku 15. století pak Hynek ze Štáblovic, v 1. polovině 15. století pak dále Ješek a Hynek ze Štáblovic. Jako poslední tohoto rodu je uváděn Jiřík ze Štáblovic, který zemřel v roce 1460 bez potomků. Rytíři ze Štáblovic sídlili na několika dvorech ve Štáblovicích i Mikolajicích. Někteří příslušníci tohoto rodu byli také přísedícími u lenního soudu v Kroměříži. 

Jaký erb nosili rytíři ze Štáblovic, přesně nevíme. Jediným známým zachovaným znamením rytířů ze Štáblovic je pečeť Hynka ze Štáblovic, resp. její otisk přivěšený k listině Jana Schönsteina z Deštné pro opavské dominikány ze 14. listopadu 1406. Listina je uložena v Moravském zemském archivu v Brně, v Bočkově sbírce, sign. Bslg 5578. Kresba tohoto otisku je uvedena v medailonu rytířů ze Štáblovic; jejím autorem je Dalibor Prix. Převzato z: Prix, Dalibor: Kostel sv. Vavřince ve Štáblovicích. Opava 2003.