Eleonora

Stylový nádech historie

Apartmá Eleonora nese jméno ženy, jejíž osudy byly se štáblovickým zámkem silně spjaty.

Vybavení apartmá:

  • celková plocha 57m²
  • součástí pokoje je exkluzivní Zlatý snídaňový salónek
  • manželská postel
  • vlastní koupelna
  • kávovar Nespresso

Příběh pokoje

Baronka Marie Eleonora pocházela z původně německého šlechtického rodu Gruttschreiberů, jenž na sklonku středověku přišel do Slezska.

Stala se manželkou Františka Karla Lescouranta de la Rochelle, leníka na Štáblovicích a Mikolajicích. Z jejich manželství vzešel syn František Karel Siegfried. Když v dubnu roku 1723 zemřel Eleonořin manžel František Karel, stala se poručnicí svého, tehdy teprve třináctiletého syna, a spravovala panství – v té době již velmi zadlužené. Zřejmě projevem její barokní zbožnosti byla péče o zámeckou kapli, kterou v roce 1723 vybavila oltářem, obrazy a sochami a také požádala olomouckého biskupa o udělení mešní licence.

Kardinál Schrattenbach udělil licenci pro konání mší v zámecké kapli v únoru 1724 na dobu 7 let a od té doby byla tato licence pravidelně obnovována až do poloviny 20. století. Baronka Eleonora zamřela čtyři roky po svém manželovi – dne 25. září 1727 sepsala svoji závěť a o tři dny později v Opavě zemřela. Štáblovice byly následně uděleny v léno jejímu synovi Františku Karlu Lescourantovi, jenž nechal štáblovický zámek rozšířit o dvě krátká boční křídla.

Zemřel bez mužských potomků jako poslední štáblovický leník z rodu Lescourantů v roce 1744.